Podpora GDPR
Nařízení (EU) 2016/679 (GDPR) představuje právní rámec ochrany osobních údajů platný na celém území EU, který hájí práva jejích občanů proti neoprávněnému zacházení s jejich daty a osobními údaji. GDPR přebírá všechny dosavadní zásady ochrany a zpracování údajů, na nichž unijní systém ochrany osobních údajů stojí a potvrzuje, že ochrana cestuje přes hranice současně s osobními údaji.

V souladu s tím dále GDPR rozvíjí a posiluje práva lidí dotčených zpracováním, a to v obou složkách: mít (získávat) informace o tom, které jejich údaje jsou zpracovávány a proč, a domáhat se dodržování pravidel, včetně nápravy stavu. GDPR klade systematicky důraz na vymahatelnost práv lidí a povinností správců (odpovědných za zpracování). Obsahuje proto propracovanější a náročnější pravidla pro zvláštní kategorie údajů a zpracování a současně vymáhá od správců a zpracovatelů výrazně aktivnější přístup. Zejména se jedná o to, že před zahájením nového zpracování je třeba posoudit vliv jednotlivých zpracování na ochranu osobních údajů (DPIA) a zvolit vhodné nástroje ochrany údajů, za určitých podmínek si vyžádat předběžnou konzultaci u dozorového úřadu. Klíčem k nastavování povinností pro správce je rizikovost, která je dovozována z rozsahu zpracování, zpracovávaných osobních údajů a používaných technologií.
Správci a zpracovatelé jsou za určitých podmínek povinni jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů. Podrobněji jsou stanoveny povinnosti při zabezpečení zpracování a nově je zavedena povinnost ohlašovat případy porušení zabezpečení osobních údajů dozorovému úřadu a občanům, jichž se porušení zabezpečení týká.
GDPR výslovně upravuje nezávislost, obecné podmínky pro členy, úkoly a pravomoci dozorových úřadů v členských státech Evropské unie, EHP i Švýcarska a vzájemnou spolupráci těchto dozorových úřadů. Jednotný je také přístup k sankcím..
GDPR v praxi
Samotná zkratka znamená General Data Protection Regulation a jde o nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2016/679 za dne 27.4.2016, účinné od 25. 5. 2018. V legislativě České republiky je implementován zákonem č. 110/2019 Sb. o zpracování osobních údajů. V legislativě Slovenské republiky potom zákonem č. 18/2018 Z. z. o ochraně osobních údajů a o změně a doplnění některých zákonů.
Podstatou nařízení je ochrana osobních údajů a zavádí po celé EU jednotná pravidla jejich ochrany. V zásadě se snaží dát maximální práva fyzickým osobám a v maximální možné míře omezit hromadné zpracování osobních údajů a tím i riziko jejich úniku a zneužití. Prakticky veškerou odpovědnost za ochranu osobních údajů přenáší na ty, kdo s nimi nakládají. Definuje základní zásady odpovědnosti a přístupu založeném na riziku. Tj. ten, kdo zpracovává osobní údaje, musí vyhodnotit, jaké osobní údaje zpracovává nebo se chystá zpracovávat, jaké hrozí riziko jejich úniku a zneužití a podle toho přijímat opatření pro jejich ochranu. Nařízení přináší i poměrně vysoké sankce. Na druhou stranu také definuje jejich přiměřenost a definuje, že pro jejich stanovení se zohlední to, zda, co a do jaké míry bylo pro ochranu osobních údajů uděláno a jestli je porušení nařízení důsledkem systematického porušování nebo ignorování definovaných zásad a pravidel nebo o ojedinělou výjimku.
Přestože odpovědnost je primárně, z pohledu IS KARAT, na uživatelích IS KARAT, je pochopitelné, že tito očekávají od IS KARAT podporu, která jim umožní nařízení dodržovat.
Více informací na webu UOOU.cz a UOOU.sk
Podpora GDPR v IS KARAT
- Existuje definice osobních údajů a jejich kategorií napříč systémem. Tato definice plně podporuje firemní rozšíření.
- Pro jednotlivé kategorie osobních údajů je možné definovat přístup jednotlivých uživatelů, včetně případného omezení kopírování osobních údajů.
- Parametricky je možné nastavit vizualizaci (označení) osobních údajů v jednotlivých komponentách a protokolování přístupu k nim.
- Je možné evidovat všechny účely zpracování, které v dané společnosti probíhají, jejich vazbu na zákonné důvody zpracování a nutnost souhlasu se zpracováním.
- U všech typů fyzických osob v systému je možné definovat, ke kterým evidovaným účelům jsou jejich osobní údaje zpracovávány, zda existuje jejich souhlas s daným zpracováním, případně omezení zpracování.
- Při výběru fyzických osob do jednotlivých zpracování je možné zohlednit (filtrovat) poskytnutí souhlasu s daným účelem zpracování.
- Existují kontrolní nástroje pro ověření, zda pro zpracování osobních údajů (ve vazbě na účel a případnou nutnost souhlasu) existují zákonné důvody.
- K dispozici jsou nástroje pro splnění žádostí fyzických osob domáhajících se svého práva – právo na přístup k osobním údajům, opravu, výmaz a přenositelnost.
- Existuje evidence pro plnění povinností vůči dozorovém úřadu – záznamy o činnostech zpracování, ohlašování případů porušení zabezpečení, šetření dozorového úřadu atd.